Závěr roku v Krásnohůlkách

Zbytek školního roku v Krásnohůlkách utekl hrozně rychle, i když už tady jsem skoro dva měsíce. Zvykla jsem si na francouzštinu a dokážu se celkem obstojně domluvit. Určitě pomohl i mnohojazyčný lektvar od mademoiselle directeur a každodenní hodiny s madame Leroy, ale nejvíc jsem se naučila, když se po prvních dnech nedůvěřivého prohlížení se mnou začaly bavit i ostatní holky ze školy. Jacqueline je mi asi nejblíž, spíme spolu na pokoji ještě s Anne-Marie a Theresou, ale ty dvě jsou podle mě hrozné fifleny, pořád řeší jen odstíny látek, kadeřící kouzla, malovací kouzla (levres charmeur, femmum fatalum nebo attrayant) a hlavně: lektvary lásky. Netušila jsem, že jich existuje tolik! No, asi to bude tím, že v Krásnohůlkách neučí lektvary Snape, ale madmoiselle Dumonde, která se netají tím, kolik milostných aférek už zažila. Dovedete si snad představit Snapea, jak při míchání nápoje lásky č.17 s chichotáním vypráví pikantní podrobnosti o svém nočním dobrodružství s knihovnicí?! Vida, tuhle představu (málem jsem spadla ze židle smíchy) si musím zapamatovat, brali jsme bubáky a na posledních letošních praktikách prý budeme mít jednoho opravdického! Ačkoliv... vím, že ještě nedávno by můj bubák vzal určitě na sebe podobu Severuse Snapea, ale dnes... bojím se, že tuším, co uvidím. Ani to nedokážu napsat...

Raději zpátky k příjemnějším věcem. Blíží se závěr školního roku a tady v Zámku bude jako každý rok veliký ples! Přijdou tam i studenti z chlapecké koleje a dokonce je prý zvykem pozvat také kouzelnické obyvatelstvo Sosnové Hůrky (to je vesnička poblíž, také převážně kouzelnická, podobně jako jsou Prasinky u Bradavic).

Odpoledne jsem nešťastně seděla před poloprázdnou skříní u své postele. Bylo mi jasné, že já místo plesu budu sedět nahoře v le boudoir, v budoáru, neboli v našem pokoji. Vždyť mám na sebe jen starý školní hábit a krásnohůlskou modrou uniformu! Děvčata už seběhla dolů na velké nakupování, přímo do školy přijela madame Channel se svým boutiquem – se společenskými šaty, botkami na vysokých podpatcích, se šperky, parfémy a kabelkami... Jenže co mi je to platné, nemám ani galeon.

Budu jako ta Cinderella v té pohádce.

Jak ji ta mudlovská macecha držela pořád doma, aby se neprozradilo, že je kouzelnice, a místo plesu v královském paláci dostala za úkol přebírat mák s popelem. Jenomže - jako malá jsem se vždycky dost nasmála - Cinderella pak vytáhla schovanou hůlku po mamince, jednoduchým kouzlem separato oddělila každé zvlášť na ošatky, potom si přeměňovacími kouzly zařídila odvoz (dodnes nevím, jak z dýně udělat kočár a z kocoura koně, škoda, že jsem se na to McGonagallové nikdy nezeptala, někdy by se to mohlo hodit) a nakonec pomocí kouzla Engorgio zvětšila plesové šaty po mamince, schované v lískovém oříšku.

Ale já mám smůlu, protože všechny šaty zůstaly v Bradavicích. Vtom moji sebelítostivou čtvrthodinku přerušil přílet nenápadné hnědé sovičky. Hodila na zem kožený váček, usadila se na opěrku křesla a natáhla ke mně nožku s připevněným dopisem:

Milá slečno, víme, že se u Vás chystá společenská událost, a mysleli jsme, že byste si možná chtěla pořídit něco pěkného na sebe. V S.H. zajděte za madame Ch., dá Vám vše se speciálními slevami. Neupejpejte se a utraťte všechno!!! Myslíme na Vás! A.B., M.McG.

Otřela jsem si oči a nevěřícně jsem sáhla po váčku. Byl těžký a cinkaly v něm stříbrné srpce a zlaté galeony. Schody jsem brala po třech. V modrozlaté přijímací hale to vypadalo jak na tržišti u babičky v Indii. Všude látky, závojíčky, sukně a večerní róby, pláštíky, labutěnky, boa, pantoflíčky a lodičky z nejemnější kůže, náhrdelníky, řetízky, prsteny, náramky s drahými kameny, šátky, umělé květiny, kloboučky a punčošky jako z pavučinky, až oči přecházely. Od jednoho stolku omamně voněly nejrůznější parfémy a eau de toilette, mýdla a šampony. A nad tím vším panovala elegantní paní Ch. neboli madame Chanel. Brzy jsem propadla nákupní horečce. Koupila jsem si krásné blankytně modré šaty s výstřihem na zádech, a ještě jedny hedvábné, zdobené zlatou výšivkou. K nim dvoje botky v barvě, náhrdelník s přívěškem a zlaté náušnice. Ještě mi zbylo, a tak jsem koupila Amandě růžovou hedvábnou halenku a stejně jako Kate a Katleen kosmetickou sadu se šamponem a voňavkou. Pořídila jsem si taky náramek, stejný jako náušnice a náhrdelník. Jen prstýnek jsem si nekoupila. Však už dva roky nosím ten stejný, ten, co má uvnitř napsané jméno: Narion. Nikdy ho nesundávám.

Byla jsem z nových šatů tak nadšená, že jsem si je pořád zkoušela a prohlížela jsem se v zrcadle a večer jsem málem neusnula, jak jsem se těšila na blížící se ples!