Z Děravého kotle jsme vyšli na dvorek. V jednom místě byla zeď maličko vydrolená. Starší žáci v tom místě zaťukali hůlkou, jakoby nic. K překvapení nás prváků se najdnou cihly začaly přeskupovat, posouvat...
Školní rok se blíží! Snad jedině jako předškoláček jsem se tolik těšila na prvního září. Tatínek mne vzal vlakem do Londýna, abychom sehnali všechny potřebné pomůcky.
Jmenuji se Amabell (to maminka asi našla v nějakém románu) Tara (po mé milované babičce Tarali) Savour (příjmením po tatínkovi). Píše se rok 1982, je mi jedenáct a právě jsem byla přijata do Školy čar a kouzel v Bradavicích.